Sestava: Chlebič (N) – Můďa, Bíďa (B) – Tomáš M. (Ú) – Kuba N., Mára (S) – Vikoušek (L)
Diváků: 3
Rozhodčí: Bezproblémový
Před zápasem byly karty rozdány jasně. Vyhrajeme jakýmkoliv rozdílem a budeme 3., prohrajeme a budeme nejspíš 4., při obzvlášť nepříznivé konstelaci ostatních zápasů bychom obsadili 5. místo.
Soupeř byl však nelehký a sestava neúplná. Na blok nastoupil s Můďou Bíďa a na účko do poloviny 2.setu Tomáš, v prvním setu soupeř našich mezer v sestavě využil a vyhrál ho 25:19.
Náš výkon viditelně ožil s nástupem Bedly, který se na lavičce převlékl z kvádra, dvakrát zakroužil ramenem, šel na plac a soupeře pozdravil nechytatelnou dělovkou do půlky válu z doskoku. Během 3. setu však borci z Přírodních věd za pomoci jejich sofistikovaně vypadajícího trenéra, který si soustavně něco čmáral na tabulku (dodnes nevíme, jestli to souviselo se zápasem nebo jestli si jen tak kreslil) důkladně rozebrali anatomii našeho výběru a začali blokovat i handu.
Ve 4.setu nám svitla naděje, neboť někteří hráči soupeře evidentně cítili, že úspěch v podobě 3.místa v pražském přeboru je blízko a svazovalo jim to ruce (jinými slovy to za stavu 20:23 třikrát za sebou vykouřili).
Začátek tajbrejku nám však utekl, točili jsme za stavu 8:4 a zdrceně jsme sledovali, jak si jdou příroďáci pro vítězství. Ještě větší bylo rozčarování, když jsme večer u svých počítačů zjistili, jak dopadla zbývající utkání a že nakonec nejsme ani bramboroví.
HODNOCENÍ SEZÓNY MUŽŮ
Pokud mám z pozice hráče a zpravodaje týmu hodnotit sezónu, zvolil bych slovo úspěšná. Náš hlavní cíl bylo utvořit tým a dobře si zahrát. Co se dosaženého výsledku týče, asi jsme všichni mysleli výš, a nikdo asi nepochybuje o tom, že kvalitativně máme na vítězství v celé soutěži. Jenže sezona ukázala jak umí být nesmlouvavá vůči našim absencím. Jen minimum zápasů jsme odehráli v kompletní sestavě a to vedlo k některým zbytečným prohrám (viz ŘEPY E), které nás v důsledku stály možná celkové vítězství – vždyť od prvního nás dělily jen 3 body!
Zahráli jsme si ale myslím dobře. Někdo víc, někdo míň, ale tak už to v kolektivních sportech bývá. Ve všech zápasech bylo vidět že chceme a máme z toho radost.
S radostí souvisí i druhý cíl, kterého se nám podařilo dosáhnout – vytvoření TÝMU. Za sebe mohu říct, že jsem ještě nehrál v lepším kolektivu a to jsem už prošůroval kde co. Přijde mi, že na tréninky se chodí s chutí a je tam prostě sranda. Když to takhle bude pokračovat dál, máme se v příští sezoně na co těšit.
Viktor Pak, kapitán týmu